Osm dílů jógy

Kde se vzalo označení osmidílná jóga? A co přesně je těch osm dílů? To si objasníme v našem článku.

Ve druhé knize Jógasúter se nachází známý výčet osmi dílů klasické jógy, ta se tedy často označuje jako „osmidílná“ (v sanskrtu aṣṭaṅgayoga). Necháme stranou neplodné akademické dohady o tom, jestli právě tato část textu je původní nebo jestli jde o nepatřičný dodatek. Nás bude zajímat praktický přínos textu pro náš duchovní rozvoj – a o ten i v osmidílné józe nepochybně jde.

Nejdřív je vypsaný obecný přínos provádění osmi dílů a pak je každý z nich podrobněji vysvětlený. Vlastní text Jógasúter zní následovně:

Je důležité si uvědomit, že nejde o osm stupňů, kde by bylo nutné čekat s cvičením jednoho až po dokončení předchozího, ale jde o osm dílů (v sanskrtu aṅgaḥ , doslova „úd“), které se můžou rozvíjet souběžně. Pokrok v jednom má přímý vliv na pokrok v dalších sedmi. Postupně se tak člověk krok po kroku pořád zdokonaluje.

Prvním dvěma dílům jógy jsme věnovali samostatný článek , proto se tady omezíme jen na výčet. Prvním dílem jsou zdrženlivosti (yama): nenásilí (ahimsā), pravdivost (satya), nehromadění (astēya), oduševnělé jednání (brahmacarya) a nelakotnost (āparigraha). Druhým dílem jsou návyky (niyama): udržování čistoty (śauca), vnitřní klid (santoṣa), úsilí (tapas), seberozvoj (svādhyāya) a připodobnění Pravzoru (īśvarapraṇidhāna).

Třetí díl je poloha těla, āsana . Ne polohy v množném čísle, ale prostě jedna poloha. Věnované jsou jí všehovšudy tři sútry. Dnešní člověk, který si často pod pojmem jóga představuje v první řadě právě zvláštní (jógové) tělesné polohy, se určitě podiví. Polohou těla se tu myslí prostě taková poloha, která je pevná a pohodlná a umožňuje setrvat v co největší nehybnosti dlouhou dobu (i několik hodin), což je typicky nějaký sed jako padmásana („lotosová poloha“) nebo siddhásana („dokonalá poloha“). Další tělesné polohy tím nejsou vyloučené a především v haṭhajógových školách hrají výraznější roli, ale pro dosažení duchovních cílů klasické jógy je stěžejní jedna stabilní poloha, která umožňuje doslova zapomenout na tělo a dlouhodobě se soustředit.

Čtvrtým dílem, který velmi úzce navazuje na klidnou polohu, je pránájáma (prāṇāyāma). Výraz bychom mohli přeložit jako „ovládání životní energie“. V Jógasútrach (2.49) je vymezená prostě jako zastavení nádechu a výdechu (především haṭhajógové texty se o technikách pránájámy rozepisují mnohem víc) a ještě se uvádí, že přispívá k prohloubení klidu a nehybnosti, projasňuje mysl a připravuje ji k dalšímu kroku.

Tím je pátý díl, nazývaný pratjáhára (pratyāhāra), což lze přeložit jako „ovládnutí smyslů“. Cílem pratjáháry je odpojení smyslů od vnějších podnětů, což vede k tomu, že začnou v první řadě sloužit hlavnímu cíli jógy.

Šestý díl je dháraná (dhāraṇā), „soustředění“, sedmý díl dhjána (dhyāna), „rozjímání“ a konečně poslední, osmý díl, je samádhi (samādhi), „spojení, sjednocení“. Společně se označují jako samjama (samyama), „dokonalé ovládnutí [vědomí]“.

Soustředění (dhāraṇā) znamená zaměření vědomí na jediný předmět. Ve stavu rozjímání (dhyāna) se celý tok vjemů týká právě jednoho předmětu, na který se soustředíme. Ve chvíli, kdy vnímáme jen podstatu předmětu, přichází „spojení“ (samādhi), dvojice předmět–podmět, pozorovatel–pozorované zaniká, všechno vnímáme jako jedno, protiklady splývají.

Obdobné vícedílné soustavy najdeme i v některých dalších jógových textech, někdy jsou jednotlivé díly výslovně vyjmenované, jindy se dají vyvodit nepřímo. Třeba v haṭhajógovém textu Ghéraṇḍasamhitá (1.10–11) je vyjmenovaných sedm dílů: šestice očistných úkonů ( ṣaṭkarman ), tělesné polohy (āsana), mudry (mudrā , doslova „pečeti“, jde – zjednodušeně řečeno – vlastně o zvláštní druhy tělesných poloh, které usměrňují tok energie), ovládnutí smyslů (pratjāhāra), ovládnutí životní síly (prāṇāyāma) rozjímání (dhyāna) a spojení (samādhi). Vidíme, že pět ze sedmi dílů je shodných s osmidílnou soustavou Jógasúter.

Klasická jóga představená v Jógasútrách je fascinující a podrobný popis, jak člověk může dojít k vytčenému cíli – nezávislosti (kaivalya). Ve své úplnosti bude pro většinu lidí jen obtížně slučitelná s moderním životním stylem, to ale neznamená, že nestojí za to se na tuto cestu vydat – každý krok, který na ní uděláme, pomůže našemu duchovnímu rozvoji. Pokud by se vám hodila každodenní připomínka, pověste si doma plakát, kde jsou všechny díly klasické jógy vyjmenované.