Yama a niyama aneb Životní zásady podle jógy

V našem článku se zaměříme na první dva díly osmidílné jógy, v sanskrtu nazývané yama a niyama, které jsou takové jógové desatero lidského jednání.

Hodil by se vám nějaký stručný návod na život? Pokud ano, tak čtěte dál – v článku si blíž představíme první dva díly klasické nebo taky osmidílné jógy nazývané v sanskrtu jama a nijama, což lze do češtiny přeložit třeba jako „zdrženlivosti“ a „návyky“. Jde o takové jógové desatero životních zásad.

Výčet osmi dílů klasické jógy najdeme ve druhé knize Jógasúter. Nejdřív je vypsaný obecný přínos provádění těchto osmi dílů a pak je každý z nich podrobněji vysvětlený.

**Pokud vás téma zajímá víc, přečtěte si i článek Osm dílů jógy.

Sútry, které vyjmenovávají jednotlivé zdrženlivosti (yama) a návyky (niyama), znějí takto:

První dva díly jógy jsou tedy v podstatě praktické zásady lidského jednání – co dělat a co nedělat. Jejich obdobou je Buddhova vznešená osmidílná stezka

Sanskrtský výraz yama překládáme jako zdrženlivosti – představují určité omezení pro naše jednání. Výraz niyama překládáme jako návyky – jde o určité úkony, které je vhodné do našeho života nejen zařadit, ale pracovat na nich každý den. Některé další překlady výrazů yama a niyama, se kterými se lze v moderních jazycích setkat, jsou:

• yama: sebebovládní, omezení, zákazy, ukázněnost, ukázněnost v mezilidském jednání; angl. abstensions, restraints, external disciplines; fr. adhérence, contrôle, maîtrise (ovládání), observance, règle (pravidlo), discipline (ukázněnost); něm. Beherrschungen (ovládání se)
• niyama: příkazy; angl. observances, internal diciplines; fr. répression, limitation, contrainte (omezení), règle, observance (pravidlo), dispositions (úmysly, postoje); něm. die Regeln des Alltagverhaltens (pravidla každodenního počínání)

Obecně je vhodnější chápat díly yama a niyama jako doporučení, ne jako zákazy a příkazy. Jóga nám nic nezakazuje ani nepřikazuje. Dává nám nástroje a návod a to, jak s nimi naložíme, je naše volba. Každé jednání má svoje důsledky a je jen na nás, do jaké míry se budeme danými pravidly řídit a jaké důsledky z našeho jednání vyplynou. Čím důkladněji budeme daná doporučení praktikovat, tím víc na cestě postoupíme (a samozřejmě to platí i naopak).

Další sútry popisují jednotlivé zdrženlivosti a návyky, i když velmi stručně. Nejdřív zdrženlivosti:

Nenásilí (nebo neubližování) je základem snad každé duchovní cesty. Jeho kořeny musejí být už v našich úmyslech, ne jen v činech, které následují. Navenek se může projevovat jako naše zranitelnost, což často vytváří pocit bezpečí pro druhé, kteří pak můžou složit svoje zbraně a vzdát se svých obranných reakcí. Praktikování nenásilí může mít v životě různé projevy; snadno si to pohlídáme při přímém styku s nejbližším okolím. Běžně se dnes ale zapojujeme do řetězce činů, kdy většinu jeho článků přímo nevidíme. Praktikování nenásilí by nás mělo přivést ke zkoumání, co se děje na druhém konci tohoto řetězce – jestli tam k nějakému násilí nedochází. Typicky se to týká skoro každého nákupu – kde se daný výrobek vzal? Co se dělo při jeho výrobě? Netrpěli lidé, zvířata nebo krajina? Smutné je, že skoro u každého výrobku – od potravin po mobilní telefon – je dnes odpověď ano, pokud nezvolíme nějakou alternativní cestu, která o minimalizaci násilí cíleně usiluje (a i ty jsou dnes často dostupné).

Podobný účinek jako nenásilí může mít na naše okolí i pravdivost (satya), která mj. znamená nelhat a nepodvádět.Nekradení (astēya) se týká jak věcí hmotných tak nehmotných.Nehromadění(aparigraha) kromě svého zjevného významu hlavně znamená uvědomit si, že vlastnění čehokoli samo o sobě nám na cestě jógy nijak nepomůže a ani není zdrojem trvalé spokojenosti. Znamená to nic nevlastnit? Určitě ne, důležitý je ale vždycky postoj, se kterým něco vlastníme; hodnota spočívá v užitku toho, co vlastníme. Třeba pokud máme knihy, mělo by to být pro to, že z jejich čtení máme praktický užitek a pomáhají nám v rozvoji (a z nějakého důvodu je pro nás praktičtější knihu mít než si ji půjčovat v knihovně), a ne pro to, abychom si doma zaplnili knihovnu (jsme tedy čtenáři, ne jen sběratelé knih).

Jedním z nesprávně chápaných bodů bývá brahmacarya, kterou překládáme jako oduševnělé jednání. Doslovný význam je „kračení v brahma“. Brahma(slovo je středního rodu) je v indické tradici označení pro nejvyšší duchovní princip, Absolutno. Smyslem tedy je žít život a mít neustále na mysli právě tento nejvyšší princip (dalo by se tedy říct, že v sobě brahmacarya v tomto chápání zahrnuje i všechny ostatní zdrženlivosti). Případná sexuální zdrženlivost, kterou v rámci jógy je taky vhodné pod pojem brahmacaryazařadit (ale ne ho na ni redukovat), tu nemá zdůvodnění morální, ale čistě praktické a založené na úvahách o energii – běžná sexuální činnost totiž člověka (především muže) vyčerpává tělesně i mentálně a obírá ho tak o cennou energii, kterou je v jógové praxi potřeba nasměrovat k duchovnímu rozvoji.

Další sútry se podrobněji věnují jednotlivým návykům (niyama):

Očista těla a energetických kanálů (nādī) je řadě jógových škol vyzdvihovaná a různé očistné postupy jsou hlavně v haṭhajógových textech (např. Ghéraṇḍasamhitá) dopodrobna popsané, naše sútra je ale velmi stručná. Samotný postup očisty tu není nijak rozvedený, uvedené jsou tu jen její výsledky. Klíčový úsek śaucāt svāṅgajugupsā, který jsme přeložili jako „odstup od svého těla“ (sútra doslova mluví o končetinách), se někdy překládá třeba i jako „odpor (angl. disgust, fr. dégoût) k vlastnímu tělu“, to ale víc poukazuje na silné emoce než na jasný vhled bez emocí, který je pro jógu typičtější. Jde o uvědomění si, že naší podstatou není tělo, to je jenom dočasná schránka.

Spokojenost (santoṣa) mj. znamená být v přítomnosti a nerozptylovat se nebo neznepokojovat se myšlenkami na minulost nebo budoucnost. Naše spokojenost musí pramenit zevnitř, ne z vnějšku.

Dalším návykem je tapas, který překládáme prostě jako „úsilí“, doslova znamená „teplo, horko“ (další obvyklé překlady jsou „askeze“, „sebekázeň“).Tapaspředstavuje klíčový prvek snad v každé indické duchovní cestě. V jistém smyslu musí být v pozadí každého návyku.

Sebestudium, v originále svādhyāya(doslova „jití do sebe") je v první řadě studium sebe sama – poslouchání vnitřního hlasu, pozorování vlastního chování, které provádíme bez uvědomění, našich pocitů, které v nás vyvstávají, našich reakcí v různých situacích. Svādhyāya se vykládá taky jako studium duchovních textů a přeříkávání manter. I to má na duchovní cestě svoje místo (a naše plakáty jsou koneckonců pomůckou právě pro tuto část jógy).

Připodobnění se Pravzoru je náš překlad sanskrtského výrazu īśvarapranidhāna. Vymezení pojmu īśvarase můžeme dočíst v sútře 1.24: „Īśvaraje zvláštní druh Pozorovatele (puruṣa), zcela nedotčený příčinou a následkem a bez jakýchkoli uložených skrytých otisků“ (v originále kleśa karma vipākāśayaira parāmṛṣṭaḥ puruṣa viśeṣa īśvaraḥ). Pro pochopení pojmu īśvaraje tedy nutné pochopit další klíčový pojem Jógasúter –puruṣa. Tomuto tématu by bylo potřeba věnovat celý článek, přesto se pokusíme tady poskytnout aspoň stručné osvětlení.

Puruṣa je vnitřní pozorovatel, zmíněný mj. hned ve třetí sútře první knihy Jógasúter (tam je použitý výraz draṣṭṛ„pozorovatel, zřící“).Īśvaraje jakýsi jeho ideál, pravzor (archetyp), nacházející se mimo čas (a byl tímto pravzorem i pro předchozí generace žáků, jak uvádí sútra 1.26). Připodobněním se tomuto ideálu může vést – jak se výslovně uvádí v sútře 1.23 – až k dosažení posledního dílu jógy, k samādhi („sjednocení, spojení“). Za každým naším rozhodnutím by tedy měla stát myšlenka na tento pravzor a měli bychom se snažit mu přiblížit, napodobit ho – v tomto ohledu je tedy tato sútra vlastně velmi přímočará. Poznamenejme ještě, že běžně se lze setkat i s překladem výrazu īśvarajako „bůh“ nebo „pán“, ale pro to není v Jógasútrách žádná opora.

Zdrženlivosti a návyky jsou ze všech osmi dílů jógy určitě ty nejjednodušší, proto jsou taky uvedené jako první. V jejich praktikování nám nic nebrání a musejí být samozřejmostí pro každého, kdo to myslí s jógou aspoň trochu vážně.

Pokud by se vám hodila každodenní připomínka jógového desatera, pořiďte si náš plakát a pověste si ho někam, kde ho budete mít na očích.